Ráno jsme teda vyrazili na naši první snídani... teda snídaně, vstávali jsme v 10 hodin a šli na grilovaný bůček - Bun Cha za 15Kč a aby toho nebylo málo, ještě porci rýžových palačinek neboli Banh Cuon za stejnou cenu, řeknu vám, ten bůček nemá chybu :-)
ano, Bun Cha je moje nejoblíbenější a Kryštofovi taky dost chutnalo
Banh Cuon
Jeli jsme teda busem směrem na sever Hanoje. Jelikož se u nás trasy busů neustále mění, a silnice ze dne na den se mění z jednosměrek na dvou a naopak, tak jsme vystoupili u Ho Tay jezera, u kterého leží akvapark. Potíž byla asi v tom, že Ho Tay patří mezi největší jezera Vietnamu a park se nacházel na nejsevernějším místě a my vystupovali hned na začátku jezera. Cesta nám dala docela zabrat, popravdě řečeno jsem si nebyl jist kam to jdeme, protože v minulosti bus zastavoval před akvaparkem. Jdeme, jdeme, cestou se ptáme a narážíme jenom na vesničany pracující v Hanoji... oni tu jenom pracují, i kdyby makali na stejném místě 5 let, doteď neví ani kde je nejbližší autobusová zastávka, taková je realita. "Motobajk?" "no, no thank you" za pět minut, "Motrbajks?" "khong, cam on chu - ne, děkuji vám pane"... "Oh! on je umí vietnamsky! Nechceš svézt?" "ne, díky, máme to kousek". Tyto otázky nám kladli xe omy neboli mototaxikáři, málokdo z nich umí anglicky, snad jediný co ovládají je slovo "Motorbike" na 1000 způsobů a přitom imaginárně naznačují přidávaní plynů... protože se toulají po ulici jeden bílej, druhej korejskej, tak nás neustále oslovují a začínáme je čím dále nenávidět. Cesta pokračuje a já vidím menší uličku napravo, říkám si, že by tady? Tak se zeptáme týpka stojící před ulicí a řekl nám, že neví, ale tady žádný akvapark není, tak my jsme šli dál... po 3 kilometrech jsme se zeptali jednoho mladíka, zda neví, kudy do akvaparku. Týpek nám řekl, že jsme tu uličku přešli dávno přešli, já byl na toho vesničana na ulici tak naštvaný... naštěstí nám týpek ukázal svojí zkratku, tak jsme tudy šli. Zkratka byla skvělá, šli jsme přes stavbu, takže všude prach, nedostavěné baráky a dělnící... Nakonec jsme se do akvaparku dostali a zaplatili si na celý den za 60 000VND! Šli jsme se převlíct do plavek a hurá do vody.
motorbike?
To jste měli vidět ty ksichty místních, když viděli dvě klobásy, jednu bílou, druhou korejskou chodit vedle sebe, všichni jenom na nás čumeli a my časem zjistili, že takhle to tady u vesnickejch prostě funguje, asi znají cizince jenom z obrázku, možná z nějakých legend a mýtů. Každopádně cizinců tam bylo dost, všude američani, australani, němci, francouzi,... a k tomu "korejec" a čech... V parku bylo docela fajně
nejdřív malý relax okolo akvaparku
Pak jak homosexuální párek spolu na tobogánu
a aby to nebylo málo, šli jsme spolu i do tmy! Zrovna tady jsem ztratil brejle a museli zavolat potápěče, aby mi je našli... no jo korejci...
Tohle byla asi atrakce dne, uměle se tu vytváří vlny, když jsme přišli, tak si dal plavčík pauzu, tak jsme si počkali, než to zapnou... 20 minut čekáme a nic, tak odcházíme v dobu, kdy to zase zapnul šmejd... asi rasista... Jinak tu bylo strašně moc dětí a báli se nás... se jim nedivim
Další věc, kterou jsme často navštívili byla tahle dráha
Poměrně unavený jsme si pak zašli do vířivky
Kryštof šel na skokánský můstek ukazovat, jak se má správně skákat, získal obdiv od Vietnamců, kteří mu tleskali a neustále po něm chtěli další skoky
Vyměnili jsme si pár drobných do herny a zahráli si na vojáky...
a potom vyšli na tuhle chobotnici, potkali jsme dokonce vietnamskou verzi Aničky Hoffmannové, která se nám z tohodle poblila :-D
Završili jsme to mega ruským kolem
a udělali si fotky...
tady vidíte hlavní atrakce, která byla uzavřená...
... možná škoda, možna ne...
To jídlo vypadá velice dobře, přímo k sežrání :D
OdpovědětVymazatjedlé to je :-) naše skoro každodenní snídaně
OdpovědětVymazat