Vyrazili jsme teda do ulic, chtěli jsme navštívit hlavně vojenské muzeum, tradičně jsme jeli teda busem do staré čtvrti. V buse prodavač jízdenek docela čuměl, že vlastníme měsíční jízdenky, smál se tomu a říkal, že si myslel, že jsme baťůžkáři, ale spíš to vypadá, že tu chodíme asi na mezinárodní univerzitu. Vystoupili jsme ve staré čtvrti a hledáme cestu k muzeu, cestou narazíme na hospody, je sluneční letní den, 35°C, vlhkost 75%, podlehli jsme tomu a dali si pár kousků za 7 000VND se specialitou - kyselé závitky (Nem Chua) a oříšky.
oběd :-D
Po pivku jsme šli dál k muzeu, cestou nás neustále otravovali tradiční Xe Om, každýmu jsem vysvětlil, že jsme chudí studenti, že jezdíme MHDčkem, pánové zjistili, že na nás prostě nemůžou vydělat. Když jsme došli k muzeu, tak jsme zjistili, že je dnes zavřené, co se dá dělat, nalézáme luxusní kavárnu "Highlands Coffee" hned vedle a dáváme si vietnamskou ledovou kávu neboli Nau Da... tohle slovo bylo naše oblíbené, vietnamská káva je prostě výborná, i když je Highlands předražený (26 000VND). Kryštof řekl, že to není naposled, kdy si dáváme Nau Da.
Šli jsme teda dál a rozhodli se, že navštívíme Chrám Písemnictví, která je první univerzitou ve Vietnamu.
Tato brána je dalším ze symbolů Hanoje
Na deskách se zapisovaly jména absolventů v minulostí, v současné době se tu každý rok udělá sjezd nejlepších studentů Vietnamů, aby je mohli ocenit, v rodině máme dva lidi, kteří takhle byli ocenění, bratranci z USA a Francie.
Areál chrámu
Vevnitř
Protože jsme ve Vietnamu kvůli jídlu, tak jsme si dali svačinku - sladký čaj (Che Thap Cam) nebo jsem tomu říkal Buddhovo sperma (sorry dude, respect to you)...
A aby to nebylo málo, tak jsme hned zašli k dědovi od mamky a naobědvali se... měli jsme další specialitu, doprostřed se postaví hrnec s okořeněnou vodou - polévkou a vy si můžete jídlo sami uvařit ze syrových surovin (Lau)
Hlavně ty houbičky...
Co dále? Co takhle okusit vietnamskou fotbalovou ligu? Vydali jsme se do nedalekého ex-národního stadiónu, kde hraje klub T & T Ha Noj (jinak jsem fanoušek Dukly Hanoj neboli The Cong, kde v minulosti měl táta nabídku hrát první dorosteneckou ligu). Lístek stál 50 000VND, lidé koukali, když viděli cizince sedět na staďáku... navíc jsme si sedli do kotle protihráčů z Ho Či Minova města. Stadion Hang Day byl v příšerném stavu, jelikož není o něj zájem, tak chátrá, holt prioritou je nový stadion My Dinh s kapacitou 40 000 diváků. Bylo veselo, v průběhu jsme zjistili, že T & T hraje o titul (zvláštní je, že tento klub v minulosti neustále pendloval mezi 1. a 2. ligou) a pokud tento zápas vyhraje, tak má jistý pohár. Naproti nám rozjížděl fanklub zajímavou choreografii, kde hrálo pár desítek bubeníků a tancovali jim tam draci.
Fotbalová úroveň je tu mizerná, někdy si říkám, že hrajou jako já, v bráně chytal Pham Van Santos, kdysi nejlepší golman vietnamské ligy, původem Braziliec, ale získal Vietnamské občanství, aby mohl krýt záda v reprezentaci. Jinak útočníci zbytečně kličkují, sólují a neumí se trefit do prázdné... si říkám, odkud sehnaly tyhle kluby hráče z J. Ameriky nebo Afriky... a dokonce za HAGL v Da Nangu chytá Michal Šilhavý, který působil ve Viktorii Plzeň
v zeleném P.V.Santos
Chuligán ze západu :-D
Žádné komentáře:
Okomentovat