Pláž opuštěná, nikde nikdo, jenom lidé pronajímající lehátka, která hledáme... zastaví nás žena se super nabídkou 20 000 VND, kterou samozřejmě odmítáme... jdeme dál, ale ona stále a chtěla jenom 10 000 VND, my nato nepřistoupili, jelikož nás chtěla obrat, tak jsme šli ke známému dědkovi, u kterého jsme využili služby již při první návštěvě. Objednali jsme si Heinekeny a kochali jsme se... bylo strašně horko, na pláži jenom my dva a Heinekeni... a hlad... Co si dáme? Zněla otázka. KFC máme plné zuby stejně jako krevet, chtělo by to něco normálního... dcera dědečka nám nabídla klasickou rýži s kuřetem za 30 000 VND, hned jsme cenu akceptovali a dostali jsme jedno z nejlepších jídel, co jsme v tomhle týdnu jedli.
my dva, Heinekeni a jídlo...
Najedení jsme byli, tak jsme si šli zaplavat... moře bylo strašně teplé a opuštěné... klidné také... já jsem chodil poblíž břehu a najednou jsem šlápl tam kam jsem neměl... hejno malých rybiček na mě zaútočilo... nejspíš na tom místě odpočívaly a lekly se mě... měli jste mě vidět, jak jsem řval, když mi pár stovek rybiček naskočilo na hrudník jako z nějakého hororu při útoku masožravých ryb. Kryštof to samozřejmě viděl a nemohl se přestat smát. Jak se nám čas v Ha Longu krátil, lidé na pláži přibývali... vrátili se z práce a my dva zase posloužili jako show pro místní... aneb běloch s hybridem vietnamcem/korejcem... jen račte dívat...
lidé přicházejí po škole a po práci
ach ty mraky...
Žádné komentáře:
Okomentovat